Povím vám krátký příběh o tom, jak jsem se většinu svého života stále jen snažila přizpůsobovat druhým a být hodnou holkou, a kam mě “přizpůsobovat se druhým” zavedlo…

Příběh přizpůsobivé Nikol

Tahle přizpůsobivá Nikol neměla problém, když dostala v práci nějaký extra úkol, který třeba znamenal čas navíc. Co na tom, že pak byla unavená a vnitřně frustrovaná a naštvaná? Přizpůsobivá Nikol se taky nikdy nedokázala pořádně pohádat se svým mužem a prosadit si svou, nechala se vždycky “uargumentovat”. Nakonec si vždycky přišla slabá a poražená.

Když jí její muž řekl, že se chová na veřejnosti neadekvátně a je moc hlasitá (například), tak přizpůsobivá Nikol raději zmlkla, protože nechtěla, aby se s ní její muž cítil nepříjemně. Co na tom, že tím potlačila svou aktuální radost a energii, která zůstala nevyjádřená a nevyužitá uvnitř ní? Co na tom, že se cítila jako malá holka, která dostala facku od rodiče?

Všechna ta dlouhá léta to ve mně postupně bobtnalo a rostlo, až to jednou bouchlo.

Nebyl to klasický výbuch ve stylu drsné hádky, bylo to malé zhroucení z práce. Po něm jsem si uvědomila, že už nechci být stejná jako dřív. Že moje dosavadní chování a přístup k životu mě dostal akorát tak do slepé uličky. Měla jsem práci, která mě nebavila a byla pro mě jedině obrovským zdrojem stresu a vyčerpání. A manžela, který se postupně nenápadně proměnil v mého spolubydlícího. Protože jsem se stále snažila aspoň trochu napasovat do role jeho vysněné manželky a hospodyňky, která mi ale nebyla přirozená.

Příběh zrodu nové Nikol

Nastal čas tohle všechno postupně začít odhazovat. Začala jsem objevovat sama sebe a to, co mi opravdu dělá radost. Odpovídala jsem si poprvé upřímně na otázku, co chci v životě dělat, co mi dává smysl a co už rozhodně dělat nechci. Bylo to 6 měsíců hlubokého ponoru, kdy jsem trávila i několik hodin denně tím, že jsem se učila komunikovat se svým tělem a podvědomím. Vnímat odpovědi, které přicházejí z hloubi mě samotné.

Konečně jsem si taky udělala čas a splnila si některá svá přání a vyzkoušela vysněné aktivity. Zjistila, že zážitek to byl sice hezký, ale hlouběji se dané činnosti věnovat nechci. Tohle bylo dost důležité ponaučení – někdy je dobré přestat snít a danou věc si vyzkoušet na vlastní kůži, protože jen tak můžeme opravdu zjistit, zda nás to baví a dává nám to smysl. Jinak to může velmi snadno zůstat vysněnou představou v naší hlavě, vzdušným zámkem, ke kterému se upínáme, a přitom zbytečně.

Po těch 6 měsících jsem byla někým jiným

S mužem jsme si vyzkoušeli krátké odloučení, během kterého jsem si naplno bolestně uvědomila, že my dva už k sobě nepatříme. Já nedokážu a už ani nechci naplňovat jeho představy a snažit se mu přizpůsobit, a stejně tak on už dávno nevyhovuje mně.

Bylo to náročné a přesto krásné období. Díky tomu, že jsem poznala sama sebe a zjistila, co mi dělá dobře, co je pro mě důležité a kdy, kde a s kým se cítím dobře. Zažehla jsem v sobě spoustu energie. Energie, která do té doby zůstávala ležet ladem a byla udusávána mým přizpůsobováním se okolí. Teď se najednou mohla projevit, a já jsem tak zvládla během 3 měsíců nástup do nové (dočasné) práce, start koučovacího výcviku, rozvod a stěhování do nového bytu.

Když se na to koukám zpětně, přijde mi to neskutečné. Ovšem tenkrát jsem byla tak plná radosti, svobody a očekávání všeho úžasného nového, že jsem to s přehledem zvládla.

Přizpůsobovat se druhým…

Pokud taky máte pocit, že se až příliš často přizpůsobujete druhým, pojďte si dát ten čas a blíže prozkoumat, co to je za situace, ve kterých se nejčastěji přizpůsobujete. Nejspíš zjistíte, že tyhle situace mají něco společného – určitý opakující se vzorec, a od toho se pak můžete odpíchnout. Začít experimentovat s vlastním řešením a možnými změnami.

Jak můžete začít jednat novým způsobem a narušit tak současný status quo a běh věcí, tak abyste vypadli ze zažité rutiny?

Ve vašem zkoumání je zároveň ukryté řešení vaší situace. Není to jednoduché. Připravte se na námitky – typicky od své rodiny a nejbližšího okolí. Zkrátka budou mít spoustu komentářů… Berte to ovšem jako zkoušku a skvělou příležitost.

Můžete si takhle začít pravidelně trénovat a posilovat svou schopnost méně se přizpůsobovat. Protože jen neustálým tréninkem a opakováním se pro vás tohle nové chování stane normálním. V prvních pár týdnech či měsících počítejte s tím, že se budete cítit nesví a bude to nekomfortní. Tuto počáteční fázi je nutné překonat a jít do toho s pevnou vůli, výdrží a vytrvalostí. Mějte na paměti, proč to děláte a co všechno vám to přinese a umožní.

Přeju vám hodně zdarů a naplněný život podle vašich představ!

Nikol Janovská

P.S. Skrze sebepoznávání a s podporou KOUČŮ NA DRÁTĚ, můžete nastartovat změnu rychleji a přestat se přizpůsobovat druhým. Už za 30 dní si řeknete “Dobře JÁ!”