Vy, co čekáte na ten praskot ani dál číst nemusíte☺ Pokud spíš přemýšlíte, jak té hlavě trochu ulevit a naučit se “umění vypnout”, pokusím se vás lehce inspirovat…

Minulost a budoucnost

Drtivá většina těch myšlenek se váže k minulosti nebo budoucnosti. Minulost nám často vyvolává výčitky vůči sobě, vůči druhým, křivdy apod. Myšlenky na budoucnost, na to co bude, zas probouzí strachy, obavy a otázky. Vyjde to? Zvládnu to? Jsem dost dobrý, dobrá? Přidejte aktuální podněty z přítomného okamžiku a vyjde vám dost nepřehledný chaos. Všimněte si, že většina těch myšlenek probouzí spíš negativní než pozitivní pocity…

Přitom mezi optimistickým a pesimistickým přístupem si můžete vybrat. Je to otázka volby – je to naprosto na každém z nás. Já osobně si už dávno vybral optimismus a přes řadu narážek od okolí, že jsem “až moc“, se mi s tím žije báječně.

Být tělem i hlavou “tady a teď“ chce trochu tréninku a některé metody zmíníme na webináři, který brzy zveřejněníme.

KOUČ NA DRÁTĚ na teambuildingu

My v KND jsme se rozhodli pro jednu z nich. Sešli jsme se na Hlavním nádraží v Praze a oddali se “neplánování“. Sedli jsme na první vlak, který se nám líbil a jel za chvíli. Vyšla z toho Dobříš…

I cesta je cíl a skvělý způsob, jak začít s "uměním vypnout hlavu"...

Nastavili jsme se na “nepráci“ a užívali si moc přítomného okamžiku. Rozhodnutí, co uděláme dál, kam zajdeme a co budeme dělat, přicházela spontánně a naše myšlenky se začaly zklidňovat a vypozoroval jsem, že i sbližovat ke stejným směrům.

Shrnu-li to, pomohlo následující… 

  • Spontánní rozhodnutí
  • Změna prostředí
  • Zaměření pozornosti na svět kolem sebe

Jak to probíhalo?

V jednu chvíli jsme si dali cestou do Památníku Karla Čapka občerstvovací pauzu u rybníka a po chvilce ticha jsem zmínil, co se mi honí hlavou. Byla to pracovní myšlenka, ale tak nějak “oblečená” do volna☺ Natálka i Kája na ní reagovali s podobně “oblečenými” reakcemi. Bylo to uvolněné a přitom velmi mocné. Cítil jsem důvěru. Nepotřebovali jsme najít řešení, jen jsme sdíleli své pocity a nechali to volně plynout…

Umět vypnout hlavu aneb nastavit se na "nepráci" je cesta k řešení...

Nerozvíjeli jsme souvislosti, neřešili jsme, co jsme měli nebo mohli udělat jinak. Nezabývali jsme se konkrétními plány. Pouze jsme se shodli, že věříme.

Shrnuto…

  • Sdílení myšlenek spolu s pocity
  • Vyslovit, neřešit, pustit to
  • Věřit

“Umění vypnout” souvisí i s odvahou. Konkrétně jde o odvahu věřit sobě a svým schopnostem. Sebedůvěra tomu klidu v hlavě pomáhá hodně silně. Každý z nás si chce věřit. Jenže mezi opravdovou vírou v sebe a hraní si na sebevědomého, je propastný rozdíl.

Podle mě víru v sebe provází schopnost věci pustit… Uvěřit tomu, že jste udělali vše nejlépe, jak jste dovedli a nestrachovat se o výsledek. Prostě věřit, že to dopadne dobře. A následně věřit i tomu, že pokud byste výsledku nedali “dobře”, pro život to dobře je a najdete v tom příležitost k dalšímu rozvoji.

Pustit a nechat to plynout...

Píšu o “puštění“ a přidávám i odpuštění. Odpustit druhým pomůže nejvíce vám samotným. Odpuštění sobě samozřejmě také. Když si toto uvědomíte v plném kontextu, zažijete velmi příjemné okamžiky. Stačí tomu uvěřit☺

Shrnuto…

  • Odvaha udělat věci jinak
  • Věřit v sebe
  • Odpuštění

Neřešit vše najednou

Začal jsem psát o klidu v hlavě. Vlastně to měl být takový “trailer“ k webináři UMĚNÍ VYPNOUT HLAVU. Zamotali se mi do toho zážitky z posledních několika dnů a já zjišťuji, respektive si potvrzuji (už potolikáté), jak vše souvisí se vším a na to jsme si rádi připili☺

Připít si na "umění vypnout" je jasná věc...

Jinak řečeno, nemusíte řešit hned vše. Stačí se zaměřit na jedno a vše ostatní se začne proměňovat spolu s tím. Třeba začnete s tím, že někomu odpustíte, jeho reakce vám zvedne sebedůvěru…

Mimochodem k tomu si můžete velmi příjemným způsobem dojít s koučem, který vám sedne.

Martin, kouč a zakladatel KOUČE NA DRÁTĚ