Vy, co čekáte na ten praskot ani dál číst nemusíte☺ Pokud spíš přemýšlíte, jak té hlavě trochu ulevit a naučit se „umění vypnout“, pokusím se vás lehce inspirovat…
Minulost a budoucnost
Drtivá většina těch myšlenek se váže k minulosti nebo budoucnosti. Minulost nám často vyvolává výčitky vůči sobě, vůči druhým, křivdy apod. Myšlenky na budoucnost, na to co bude, zas probouzí strachy, obavy a otázky. Vyjde to? Zvládnu to? Jsem dost dobrý, dobrá? Přidejte aktuální podněty z přítomného okamžiku a vyjde vám dost nepřehledný chaos. Všimněte si, že většina těch myšlenek probouzí spíš negativní než pozitivní pocity…
Přitom mezi optimistickým a pesimistickým přístupem si můžete vybrat. Je to otázka volby – je to naprosto na každém z nás. Já osobně si už dávno vybral optimismus a přes řadu narážek od okolí, že jsem „až moc“, se mi s tím žije báječně.
Být tělem i hlavou „tady a teď“ chce trochu tréninku a některé metody zmíníme na webináři, který brzy zveřejněníme.
KOUČ NA DRÁTĚ na teambuildingu
My v KND jsme se rozhodli pro jednu z nich. Sešli jsme se na Hlavním nádraží v Praze a oddali se „neplánování“. Sedli jsme na první vlak, který se nám líbil a jel za chvíli. Vyšla z toho Dobříš…
Nastavili jsme se na „nepráci“ a užívali si moc přítomného okamžiku. Rozhodnutí, co uděláme dál, kam zajdeme a co budeme dělat, přicházela spontánně a naše myšlenky se začaly zklidňovat a vypozoroval jsem, že i sbližovat ke stejným směrům.
Shrnu-li to, pomohlo následující…
- Spontánní rozhodnutí
- Změna prostředí
- Zaměření pozornosti na svět kolem sebe
Jak to probíhalo?
V jednu chvíli jsme si dali cestou do Památníku Karla Čapka občerstvovací pauzu u rybníka a po chvilce ticha jsem zmínil, co se mi honí hlavou. Byla to pracovní myšlenka, ale tak nějak „oblečená“ do volna☺ Natálka i Kája na ní reagovali s podobně „oblečenými“ reakcemi. Bylo to uvolněné a přitom velmi mocné. Cítil jsem důvěru. Nepotřebovali jsme najít řešení, jen jsme sdíleli své pocity a nechali to volně plynout…
Nerozvíjeli jsme souvislosti, neřešili jsme, co jsme měli nebo mohli udělat jinak. Nezabývali jsme se konkrétními plány. Pouze jsme se shodli, že věříme.
Shrnuto…
- Sdílení myšlenek spolu s pocity
- Vyslovit, neřešit, pustit to
- Věřit
„Umění vypnout“ souvisí i s odvahou. Konkrétně jde o odvahu věřit sobě a svým schopnostem. Sebedůvěra tomu klidu v hlavě pomáhá hodně silně. Každý z nás si chce věřit. Jenže mezi opravdovou vírou v sebe a hraní si na sebevědomého, je propastný rozdíl.
Podle mě víru v sebe provází schopnost věci pustit… Uvěřit tomu, že jste udělali vše nejlépe, jak jste dovedli a nestrachovat se o výsledek. Prostě věřit, že to dopadne dobře. A následně věřit i tomu, že pokud byste výsledku nedali „dobře“, pro život to dobře je a najdete v tom příležitost k dalšímu rozvoji.
Píšu o „puštění“ a přidávám i odpuštění. Odpustit druhým pomůže nejvíce vám samotným. Odpuštění sobě samozřejmě také. Když si toto uvědomíte v plném kontextu, zažijete velmi příjemné okamžiky. Stačí tomu uvěřit☺
Shrnuto…
- Odvaha udělat věci jinak
- Věřit v sebe
- Odpuštění
Neřešit vše najednou
Začal jsem psát o klidu v hlavě. Vlastně to měl být takový „trailer“ k webináři UMĚNÍ VYPNOUT HLAVU. Zamotali se mi do toho zážitky z posledních několika dnů a já zjišťuji, respektive si potvrzuji (už potolikáté), jak vše souvisí se vším a na to jsme si rádi připili☺
Jinak řečeno, nemusíte řešit hned vše. Stačí se zaměřit na jedno a vše ostatní se začne proměňovat spolu s tím. Třeba začnete s tím, že někomu odpustíte, jeho reakce vám zvedne sebedůvěru…
Mimochodem k tomu si můžete velmi příjemným způsobem dojít s koučem, který vám sedne.
Martin, kouč a zakladatel KOUČE NA DRÁTĚ