Vysvětlení, kdo je kouč, se zde nedozvíte. Tento článek je určen lidem, kteří už to ví nebo to alespoň tuší… Předpokládám tedy, že dále čtou asi jen ti, co vědí.
Já jsem koučem osmým rokem a jsem si naprosto jistý, že koučink je úžasná metoda. Metoda vedoucí k sebepoznání, sebe rozvoji, odstranění nežádoucích situací ze života a k řadě silných uvědomění. Stejně tak si klienti za pomoci koučování dokáží lépe organizovat svůj čas, umí říkat NE, zvyšují svou efektivitu.
Koučink přináší osvojení si reakcí a postojů vycházejících z člověka samého a nikoliv z očekávání okolí. Rozumějte takové to: „Měl(a) bych, jelikož to tak má být…“. Obecně si u svých klientů všímám, že začínají žít více vědomě. To znamená, že je jim více jasné, co jim v životě dává a co jim v životě bere. Umí na to reagovat, neviní ze svých trablů okolí a místo role oběti v sobě spatřují tvůrce…
Nepodceň výběr kouče
Je zde však „ALE“. Pokud výběr „svého“ kouče podceníte, můžete se dostat do stavu, kdy začnete říkat: „Koučové jsou na prd“ nebo podobně:-)
Je to mladá profese, proto si své místo na slunci teprve tvoří…
Profese kuchaře už je naprosto známá, proto, když se setkáte s jídlem, které chcete okamžitě vyplivnout, nezačnete hlásat: „Kuchaři jsou na prd…“. Je vám přirozeně jasné, že jste měli smůlu a kápli jste na kuchaře nešiku nebo na kuchaře, co neměl svůj den a příště půjdete jinam…
Nezatracujete profesi, ale jednotlivce. To samé platí u koučinku. I zde je důležité nejdřív „ochutnat“.
Kouč ti musí sednout
Dostávám se tedy k prvnímu aspektu při výběru kouče. Vyzkoušejte si jich více. Je potřeba, aby vám sednul jako člověk, abyste byli schopni mu důvěřovat. Při koučinku je totiž extrémně důležitá upřímnost a otevřenost klienta. Pokud koučovi nedůvěřujete, neotevřete se a proces nebude fungovat…
Vaší důvěru si kouč může získat jedině tím, jaký je a jak se chová. No, a pokud vám nesedne, důvěru mu zcela přirozeně nedáte.
Stejně tak potřebujete zjistit, že kouč umí koučovat… Tady je to trošku složitější. Můžete si vybrat kouče podle certifikátu, ale už jsem zažil několik certifikovaných koučů, jejichž „práci“ bych nejraději vyplivnul…
„Ochutnávkové“ sezení poskytuje řada koučů zdarma. Tak toho využijte. Je s tím práce… Musíte je najít, něco si o nich přečíst, domluvit si termín, vyzkoušet a toto opakovat, dokud nenajdete „toho svého“.
Sledujte, co kouč dělá
Při samotné „ochutnávce“ sledujte, co se vám díky jeho otázkám a technikám děje v těle. Záměrně píšu v těle a myslím tím třeba hlavu – co se vám začne honit za myšlenky, břicho – můžete cítit stažení, „motýly“, hrudník – zrychlení tepu nebo taky příjemné teplo, končetiny – chvění, pot, nutkání zkřížení rukou na prsou atd.
Vnímejte, jak se s ní(m) cítíte. Je vám obecně příjemně? Máte chuť být otevření a upřímní? Působí na vás kouč důvěryhodně?
Jelikož ochutnávka bývá zpravidla kratší než standardní sezení, pravděpodobně se nedostanete v probíraném tématu do úplné hloubky. I tak byste však měli pociťovat alespoň drobné náznaky „AHA“ momentů. Okamžiky, kdy si uvědomíte něco, o čem jste si třeba mysleli, že to víte, ale vlastně nevíte:-) Dost těžko se to popisuje, je to spíš o prožitku…
Zkusím příklad…
Víte, že chcete zhubnout. Uvědomujete si, že k tomu vede úprava stravy a nějaký pohyb. A ujasnili jste si důvody, proč chcete zhubnout.
A na sezení s koučem přijde například tato otázka: Jak se vám chce do cvičení? Vy odpovíte: No, nijak moc… Kouč pokračuje: A proč to tedy chcete? Vy si myslíte, že víte, ale při konfrontaci s touto otázkou od jiného člověka se zarazíte… Proč já to vlastně chci? Abych byl(a) hubenější… ok, mám to. Dobrý kouč pokračuje…, proč chcete být hubenější? Atd, atd… Měl by z vás dostat skutečnou podstatu. Nebo taky vaše uvědomění, že vlastně nechcete zhubnout, ale spíši se chcete naučit žít s nadváhou a nosit to s hrdostí…
Ohodnoťte svého kouče
Zkrátka, měli byste i během ochutnávky zažít podobné momenty jakéhosi uvědomění. Aha momenty, kdy si uvědomíte, že to vlastně chcete jinak, než jste si mysleli.
Kouč by vám neměl říkat, jak by to řešil on sám, natož pak radit!!!
Pište si poznámky z každé ochutnávky. Co se vám na koučovi líbilo a co naopak ne. Co jste si uvědomili. Jak se koučovi podařilo vám pomoc s definicí, co opravdu chcete. Jak se koučovi podařilo vám pomoc s nalezením možných řešení, jestli jste si díky němu našli tu správnou motivaci. Co pro vás bylo nové nebo jiné. Mám na mysli úhly pohledu na věc, o níž jste si mysleli, že „víte“. Co jste si odnesli. Jak velkou chuť na pokračování máte apod.
Můžete si tyto parametry škálovat (oblíbená koučovací technika). Nakolik se mi sezení líbilo na škále 1 až 10? A dejte každému ochutnanému koučovi tolik bodů, kolik si subjektivně vy sami myslíte.
Jedno sezení nestačí
Posledním krokem k definitivnímu výběru je „změření“ toho, za čím jdete…
To obnáší alespoň 3 sezení. Koučink je proces a za jedno sezení se v drtivé většině případů žádaná věc nevyřeší…
Potřebujete zjistit, jestli jste na správné cestě či nikoliv. Kouč by vám měl pomoc s nastavením „kontrolních bodů“. Sami byste měli cítit a vnímat, že se v daném tématu situace vyvíjí dle vámi definovaných cílů. Pokud to tak není, proberte to s koučem a ptejte se na jeho úhel pohledu. Klidně si řekněte o zpětnou vazbu.
Usoudíte-li, že s daným koučem posun k cíli nefunguje, zkuste jiného…
Může se to zdát jako náročný proces. Na jeho konci však máte „svého“ kouče a ten vám může doslova změnit život. Respektive se naučíte žít si ho zcela podle svého…a to za to přeci stojí:-)
kouč a zakladatel KOUČE NA DRÁTĚ