Celá řada klientů po koučovacím sezení a vyřešení svých témat z oblasti vztahů, komunikace, práce s emocemi atd. řekla, že se teď cítí dospěleji nebo že když tohle začnou praktikovat, stanou se zralejším člověkem. Dospívání nekončí maturitou, je to proces. Sám si tímto procházím také.
Díky koučování a kraniosakrální terapii jsem pochopil mnoho svých automatických zvyků a naučených vzorců chování, které mi spíše škodily a choval jsem kvůli nim nedospěle či hloupě.
Koho naše společnost vlastně pokládá za dospělého?
Často je to člověk, který dosáhl určité věkové hranice, případně dokončil školu, začal pracovat a založil rodinu. Když se podíváme do minulosti, zjistíme, že starověké kultury a přírodní národy se na dospělost dívaly jinak. Měly určité přechodové rituály dospívání, jejichž cílem byla především přeměna psychiky člověka. Transformace osobnosti z mentality dítěte na mentalitu dospělého člověka.
Každé dítě pozoruje své nejbližší okolí a snaží se vytvořit si co nejlepší podmínky pro přežití. Ví, že nutně potřebuje lásku a náklonnost rodičů, potřebuje výživu a bezpečí. Proto se začne přizpůsobovat a chová se tak, aby bylo přijímáno, odměňováno a milováno. Zároveň přestává dělat věci, za které je trestáno. Postupně přestává být přirozené, spontánní a samo sebou. Začíná se chovat podle mnoha vzorců a strategií chování tak, aby bylo přijato. Jednoduše řečeno probíhá jeho dospívání.
V dospělosti tyto strategie přežití a vzorce chování většinou nevědomě používáme dál. Ve skutečnosti už je nepotřebujeme a často nám spíše škodí. Mnoho nedorozumění a potíží ve vztazích si lidé způsobí právě tím, že nás ovládají už nefunkční vzorce chování z dětství.
Jak na vzorce chování z dětství, které nám škodí?
Během přechodových rituálů z dětství do dospělosti mají právě tyto vzorce, strategie a osobnost dítěte „umřít“. Člověk by se měl navrátit ke své vnitřní podstatě a být sám sebou. Na nic si nehrát, nepředstírat, že je někým jiným, ale dovolit si svůj autentický projev. Pokud jsme ničím takovým neprošli, zůstáváme i v dospělosti nevědomky malým dítětem, které se snaží přežít, získat pozornost, přijetí, plní očekávání, snaží se zavděčit, a tak upozaďuje samo sebe. Pouze jsme vyměnili rodiče za partnera/ku, šéfy, učitele, kolegy a další lidi ve svém okolí.
Koučování je jedna z cest, jak si tyto vzorce chování z dětství uvědomit a začít jednat jinak. Za mnoha různými tématy se může ukrývat právě naše nevědomé chování z dětství. A pokud se člověk rozhodne ho změnit, změní se jeho život, jeho vztah k sobě i k ostatním. Jeden z klientů to okomentoval slovy: „Teď se budu chovat jako dospělý člověk. Jen kdybych na to přišel dřív… Tolik let jsem dělat tuhle hloupost.“ Tato uvědomění jsou vždy skvělá a dávají nám příležitost něco změnit. Zároveň není potřeba dávat si to za vinu. Je to přirozené a prochází tím každý z nás.
Vyzkoušejte si koučink s KOUČI NA DRÁTĚ;-) Může Vám také otevřít nové možnosti a přinést zásadní změny do Vašeho života.
Z každého sezení si můžete odnést důležitá uvědomění, která změní Váš život k lepšímu.
Daniel Kadlec, kouč